Jaký je rozdíl mezi monokrystalickými, polykrystalickými a amorfními panely?

11.3.2010 | Ve fotovoltaických elektrárnách se dnes používají tři hlavní typy solárních panelů. Rozdílné jsou v technologii výroby, vzhledu, výkonu a především ve světelných podmínkách, pro které jsou určené.

Porovnání krystalických solárních panelů s a-Si solárních panelů:

• Tloušťka vrstvy křemíku amorfních solárních panelů je pouze 1% tloušťky krystalických destiček.
• Výrobní proces spotřebuje pouze 10% energie v porovnání s výrobním procesem krystalických solárních panelů.
• Při horších světelných podmínkách generují amorfní solární panely větší množství energie než krystalické, což vede k 10-15% vyšší roční výtěžnosti.
• Amorfní solární panely jsou méně citlivé k vyšším teplotám – to vede k vyšší produkci energie při teplotách nad 25°C v porovnání s krystalickými panely.
• Amorfní solární panely potřebují pro výrobu stejného množství energie téměř 2x větší plochu než panely krystalické (proto jsou vhodnější pro větší prostorové instalace než pro použití v domácnostech).

Z hlediska výrobní technologie se panely dělí na krystalické (poly/mono) a amorfní.

Monokrystalické panely dosahují vysokých účinností, běžně kolem 16%, ale jsou výrobně dražší a jejich instalace je velmi citlivá na možné zastínění (např. stín elektrického vedení může snížit výkon panelu o 30%).

Polykrystalické panely se účinností pohybují mezi 12-14%, ale díky technologii využívající i malých krystalů, jsou levnější. Snížená účinnost je částečně kompenzována lepším pokrytím plochy panelu (chybí nevyužité čtverečky v rozích jednotlivých řezů).

Amorfní panely jsou tenčí, levnější, ale s účinností od 6%. Na stejný výkon je nutná více než dvojnásobná plocha. Na druhou stranu zpracovávají širší spektrum záření a jsou schopny zpracovat i difuzní světlo. V ročním úhrnu vyprodukuje 1kWp amorfních panelů cca o 10% více energie, než-li 1kWp krystalických. Při projektování je nutné počítat s počáteční degradací fotovoltaického materiálu.